Pohledem kritika

“To nejpodivnější, co nás při prvním pohledu na objekt nebo obraz zarazí, je dokonalá vnitřní temnota, ve které leží události bez počátku a konce. Zdánlivě nám nenabízí nic, čeho bychom se mohli zachytit. Zůstáváme, protože nám nálada obrazu připomíná něco, co jsme kdysi zažili a současně dosud nepoznané. Jsou to malé soukromé události, které se stávají a my nevíme, je-li v nich důležité právě to, čeho si nyní všimneme, ani bylo-li v nich vůbec ‘to’ důležité, když se staly. Autor obrazu se zjevně snaží stát stranou módního tónu s přesvědčením, že není možné vytvořit obraz bez obrazotvornosti a fantazie. Abstraktně mohou vypadat skvrny na stěně, o kterých Leonardo hlásal, že je v nich možné číst celé krajiny. Ale obrazy samy o sobě nevytvoří. chybí jim myšlenka a příběh. Pouhý talent ale nedělá tvůrce a nepřesvědčuje. Tvůrce musí v obraze riskovat sám sebe, volat znamením barvy a tvaru po výkladu světa a samoty, ve které se ocitá naprosto nutně a která je hnízdem, v němž dílo zvolna dozraje.”

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s