Ačkoliv jako prozaik působil Zdeněk Lorenz mnohdy surovým dojmem sarkastického obdivovatele Borise Viana či americké beat generation, paradoxně byl velmi citlivou a hloubavou bytostí, o čemž také vypovídají jeho křehké melancholické básně, sjednocené ve sbírce Dno dní, matoucí rozum se stejnou bravurou s jakou se dotýkají srdce.

Básnická sbírka Dno dní, 1988:

Pro čtení klikněte na obrázek

 

Na digitalizaci dalších básnických sbírek pracujeme…